Indie 2006 Seznam dnu Mapa Indie Fotogalerie Ceny v Indii Odkazy Gábina Packová & Tomáš Rak

Den 44.   Den 45.  4.4.2006 (úterý)   Den 46.
Delhi - Cesta busem z Jaipuru do New Delhi a dále vlakem
- Delhi -

      Nějak ráno nemohu vstát. Gába jde na snídani sama a pak mi přináší na pokoj toasty. Rychle jsem je zhltnul a pak ještě chvilku posedět na záchodě. Je něco po 7 ráno. Na pevnost kašleme. Když jsem říkal, že před Jantar Mantar mají trička za 40 Rs, tak hnedka, že jich musíme plno nakoupit. Nabízí se nám jeden tuktuky. Chceme ke královskému paláci. Prý za 60 Rs. Nabízím mu 20 Rs. Zase slyšíme, že nástupní sazba je 30 Rs. Chvilku se sním handrkujeme až jsme se dohodli na 40 Rs. Po chvilce jízdy směrem k paláci tuktukáře přibrzďuje a k nám naskakuje další Indík. Hnedka spouští kolovrátek. Jaipur je moc hezkéměsto a odkaď jsme. 6e nás zavezou k Větrnému paláci a pak že navštívíme moc hezký obchod se šperky. To mne dožralo. Stop. Klepu řidiči na rameno. Okamžitě zastav, my vystupujeme. Prý OK, že žádný problém. Ale furt jede. Tak ho bouchám do ramene, aby zastavil. Zastavuje. Vystupujeme z tuktuky a jdeme bez zaplacení pryč. O kousek dál chytáme jiného tuktuka k paláci za 30 Rs. Ten neumí vůbec anglicky, ale rozumí nám. Jdeme se na něj podívat. Krámky naproti teprve začínají rozbalovat svůj sortiment. Jdeme k observatoři. Tam mají krámky ještě zavřeno. Je 8 ráno. Usedáme na lavičku a čekáme.
      Já píšu deník. Jíme mandarinky, co jsem včera koupil na trhu. Čekáme hodinu, neboť Jantar Mantar otvírá až v 9 a sní otvírají i obchůdky okolo. Nějak to s tím časem pořád nemáme vychytaný. Konečně mají otevřeno. Zkoušíme jeden obchůdek. Trička XL za 40 Rs. Gába chce ale dvě velký XXL. Ty jsou prý za 70 rupek a tak odcházíme. Ve vedlejším obchodě jsme úspěšnější. Dohodli jsme se na 10 ks, kdy 2 jsou XXL a zbytek XL po 40 Rs za kus. Prohlížíme si je a vybíráme. Občas jsou špatně natisknuté nebo umazané. A k tomu ještě 5 dětských. Vše za 600 Rs (Ty trička se po vyprání srazili na velikost S a skoro z nich zmizel onen potisk s velbloudy). Vracíme se před Hawa Mahal, po schodech nahoru k obchodu se šperky. Hned nás odchytává majitel a nabízí 3ks za 1000 rupek. Fotíme Větrný palác. Ráno, při modré obloze na pozadí je palác opravdu hezčí. Indík nás bere do obchodu a hnedka vyndavá ty tři přívěšky. Prohlížíme si je. Prý je každý za 300 Rs. Chci jen dva. Moon stone a Tigere stone. Oba o velikost cca 2 na 4 cm. Hezky vyleštěné a zasazené do stříbrného prstence (asi stříbrného). Nabízím Indíkovi 500 Rs, ale on nechce. Pokrčil jsem rameny a odcházím. Zastavuje mne ve dveřích. Váží oba přívešky a něco počítá na kalkulačce. Kývá hlavou a já platím za oba dohodnutou částku.
      Gába je už dole a zkouší zase koupit tu plátěnou tašku. Zase nám nabízejí trička. Prý super kup za 50 Rs za kus. Už jsme nakoupili. Máme už plno zbytečností a tak v jednom obchodě kupujeme tašku na zip. Takovou ošklivou, ale z režné látky. Máme v plánu do ní dát některé věci a nechat ji na nádraží Old Railway station, abychom se s nimi nemuseli tahat do rezervace. O kousek blíže k našemu hotelu zkouším jednoho cyklorikšáka na Amber road. Nerozumí. Ukazuji mu rukama 20 Rs. Kývá, že jo. Ale je to takový stařešina, vetchý jak haluze. Šlape, ale pomalu. Jiní nás předjíždějí. Po asi 20-ti minutách Indík zastavuje před Bus nádražím. Tak se rozčiluji, že tady ne, ať jede doleva. Ptá se někoho na cestu, kam že to vlastně chceme. Po dalších 10-ti minutách jsme konečně tam, kde jsme chtěli být. Vyndávám dvě desetirupky. Jedna se mu ale nelíbí, že je slepená lepenkou. Něco blábolí. Asi tyhle slepovaný a poškozený bankovky nikdo nechce. Drobný na 50 nemá. Kupuji vodu, abych rozměnil. Dávám mu jinou 10 Rs bankovku. Bere ji a bezeslov odjíždí. Zase dáváme papáju. Snažím se zaplatit onou slepovanou bankovkou, ale opět jsem ji neudal. Ve 12.15 jsme na pokoji. Dáváme rychlou sprchu. Dobalujeme věci. Do té nově koupené tašky dáváme kovové mísy, trička, fotoalba a nějaké další oblečení. V báglech toho však moc neubylo. Scházíme dolů a já platím za hotel a za jídlo. Konečně udávám onu slepenou bankovku. Je přesně 13 hodin, když stojíme s bágly před hotelem.

Pevnost Nahargarh (Tygří pevnost)   Cyklorikšák už nemůže
Pevnost Nahargarh
(Tygří pevnost)
  Cyklorikšák už nemůže

      Hnedka zkouším tuktuk. Za odvoz na Bus station chce 40 Rs. Nabízím mu 20 Rs. Prý minimum je 30 Rs. Kroutím hlavou a odcházíme. Za rohem je jiný tuktukáře. Když se ho zeptám na odvoz na Bus station, tak chce 25 Rs tak ho bereme. Přeci jenom táhnout na zádech bágl, přes jedno rameno batůžek a na druhém fotobrašnu a ještě v ruce onu tašku je trochu na Indické polední slunce trochu moc. Platíme Indíkovi dohodnutou částku. A už nám někdo nabízí bus do kamkoliv. Máme přes půl hodiny čas a tak se usazujeme do stínu nástupiště č. 3. Gába pobíhá okolo. Kupuje čapati a knihu. Mars and Venus in love. Prý, abych se vzdělal. Gába se jde zeptat, který že bus je náš. Tento, právě přijel. Dávám dozadu naše bágly. Tu tašku radši bereme sebou dovnitř. Jdeme se usadit na naše sedadla. Každý sedíme jinde. Já mám sedadlo jen pro sebe. To je dobře, protože mám pod sebou nějaký vývod klimatizace z podlahy. Ve 13.00 vyrážíme. Slunko pěkně smaží a já jsem zpocený až všude. Chvílemi usínám. V polovině cesty je zastávka. Dáváme každý 2x ochucené mléko. 200ml za 10 Rs. Jednou kakaový a po druhé papája. Sladký, ale trochu syntetický.
      Přijíždíme k Delhi. Předělávají tam silnici. Ke stávajícím 4 proudům dodělávají další 4 pruhy a mimoúrovňové křižovatky. Takže se tam tvoří pěkná zácpa. Podle LP, jsme měli do Delhi dorazit v půl sedmé. Než bus zastavil je už tma. Měli nás vyhodit na hlavním Bus station kousek od Kashmir Gate v Old Delhi. Ale jsme někde úplně jinde. Podle mapy někde v New Delhi. No nic. Vyndáváme bágly ze zadu. Indík – průvodčí chce 10 Rs. Za co?? Prý za pomoc pro staff. Nic mu nedávám. Našich báglů se ani nedotknul. Snažíme se doptat, kde to vlastně jsme. Ale bez úspěchu. Už tu máme tuktukáře. Gába se jde vyčůrat a já se ptám, za kolik nás odveze na nádraží Old Delhi. Prý za 150 Rs. Tak se směji a říkám mu, že mu dáme 50 Rs. Snížil na 120 a pak na 100, ale furt je to moc. Zkoušíme jiného. Ten nejde pod 80. To už je lepší. U třetího jsme se dostali na 70 Rs a tak souhlasíme. Nasedáme a jedeme. Jen tak tak se dovnitř se všema báglama vejdeme. Večerní Delhi. Vlahý vánek vane okolo nás. Jedeme skoro půl hodiny. Tuktukář zastavuje přímo před hlavním vchodem. Než jsem zaplatil, tak už u nás jsou nosiči a že nám odnesou zavazadla. Nemáme zájem.
      Jdeme dovnitř. Ptám se přednosty, odkud nám jede vlak do Ramnagaru a kde je cloackroom. Je velice ochotný. Nástupiště č.13 a úschovna zavazadel je támhle průchodem a za roh. Gába zůstává s bágly na nástupišti a já jdu s taškou řetězem a zámkem do úschovny. Vyplňuji formulář. Chtějí tam jméno, adresu, jméno otce a číslo pasu. Dostávám doklad o úschově, prý ho musím předložit, až si budu zavazadlo vyzvedávat. Přidělávám tašku řetězem k polici. Taška se nedá otevřít. Říkám, že tu necháme zavazadlo 3 dny. Ok není problém. Pak záchod a to dost urgentně. Je zadarmo a dokonce tu mají i sprchy. Bereme bágly a jdeme do nádražní jídelny. Oba dáváme rýži s omáčkou a 2 koly. Vše za 50 Rs. Dobrý na zahnání hladu. Nic moc pro oči, ale dobrá rýže. Je 21.00. jdu zkusit vyměnit dolary za rupie. Chandi Chowk je tak 600 metrů daleko. Procházím celou ulicí. Je tam několik bank, ale všechny už mají zavřeno. Zkouším to i prodejců jízdenek, ale bez úspěchu. Kupuji sušenky, vodu a toaletní papír. Vracím se zpět. Před nádražní budovou kupuji banány. Tucet za 20 rupek. Před 22 jsem zpět u Gáby. Jdeme oba na střídačku na záchod a přebalujeme věci v báglech. Vyndávám flísku a hadr ven a dovnitř ukládám foťák. Jdeme na 13-té nástupiště. Vlak už tam stojí. Chvilku trvá, než najdeme náš sleeper vagón. Jsou tam dva a náš je ten S8. Ono totiž záleží, ve kterém směru vlak jede. V jednom je to S7, ale v opačném S8. Na druhý pokus vlejzáme do správného vagónu. Přidělávám bágl řetězem pod sedalo. Máme už jenom jeden řetěz a zámek. Oba se pod sedadlo nevejdou už tam někdo má kufr. Já spím uprostřed a Gába nahoře naproti. Tak jí tam přidělávám druhý bágl k háku. Jakoby naoko. Před 23 vlak vyjíždí.

Eletrikáři   Gába v obchodě
Eletrikáři   Gába v obchodě

Den 44.   Den 45.   4.4.2006 (úterý)  Den 46.