Indie 2006 Seznam dnu Mapa Indie Fotogalerie Ceny v Indii Odkazy Gábina Packová & Tomáš Rak

Den 40. Den 41.  31.3.2006 (pátek)  Den 42.
Pushkar - den, kdy umřela Mášenka, Gábi nejoblíbenější pes
- Rajasthan -

      Vstáváme tak jako rozumně po deváté. Zjišťuji, že mám úplně rudá kolena a paty. Ten červený hadr se slony pěkně pouští. Jdeme na snídani opět do hotelové restaurace. Opět usedáme ke stolku s výhledem na ulici před hotelem. Dáváme kafe a toasty. Amoletu s banánem a lassi. Skoro do 11 sedíme a oba dopisujeme deník. Vracím se zpět na pokoj. Záchod volá. Sice ze mne už uchází jenom vzduch, ale přeci jenom nechci riskovat kakaový proužek. Přeci jenom je to občas proložený něčím hmotnějším. Dojídáme mandarinky a vyrážíme na internet. Gábu tam však čeká moc smutná zpráva. Zdravotní stav jejího psa se moc a moc zhoršil, za tu dobu, co jsme byli v poušti. A zrovna dneska ráno zemřela. Gába brečí a vrací se na pokoj. Já se jí ani nedivím, je to moc špatná zpráva. Každou chvilku o ní vyprávěla a vzpomínala, jak se jí daří. Má jí moc ráda. Vlastě teď už měla. Byla to její společnice v UH. O kousek dále v jednom obchodě s fotografickými potřebami pálí CD. Mám dvě plné karty a tak je chci vypálit. Ptám se, za kolik. Prý jedno CD za 100 Rs. Kroutím hlavou a nechci. Indík se mne ptá, kolik jsem ochoten zaplatit. Odpovídám 50 Rs. OK, berou to, ale musím si to prý vypálit sám. Vypaluji dvě karty s verifikací na 4 CD-čka. Trvá to přes hodinu.
      Mezi tím přišla jedna Britka reklamovat fotky, co si tu nechala dělat. Udělali jí je s bílým rámečkem okolo. Ale ona je nechtěla s rámečkem. Hádá se s nimi aspoň deset minut. Indík v obchodě říká, že barvy OK, fotky OK, tím pádem No problem. Nakonec říká, že dobře, ať mu dá 3 hodiny, že sjede na motorce do Ajmeru. Tam to vyreklamuje a pokud reklamaci uznají, tak přiveze nové fotky anebo jí vrátí 180 Rs. Jsou to prý fotky z negativu, a ty musejí mít vždy rámeček. Britka odpovídá, že za hodinu odjíždějí pryč a nemůže čekat další tři hodiny, jak dopadne reklamace. Samozřejmě se ptá, co bude s jejími fotkami. Indík jí odpovídá, že to už jí přeci nemusí zajímat. Může je někde vystavit anebo prodat. Britka bere fotky a nasraná odchází. Platím za vypálením 200 Rs. Indík mi ještě nabízí obaly na CD. Ale 10 Rs zajeden nechci. Vracím se za Gábou zpět na pokoj. Leží tam na posteli a brečí. Pořád myslí na Mášenku. Vzpomíná, co všechno spolu zažili. Je to pro ní rána. Opět záchod. Já se toho asi už nezbavím. Vracím se za Gábou zpět do postele a pokračuji v utěšování. Nakonec Gába usíná a já píšu deník.
      Po asi dvou hodinách se Gába probouzí. Jdeme se zase najíst do restaurace. A po podvečerní svačince se vydávám tam kam už dneska asi stokrát. Je šest hodin, když konečně vyrážíme ven do ulic Pushkaru, podívat se na západ slunce na posvátném jezeru. Jak tak jdeme, tak najednou jdu sám. Nevím kde, do kterého z mnoha obchodů se mi Gába ztratila. Ty hadry, a jejich nakupování je pro mne ďábelské utrpení. Nemůžu jí najít. Jako kokot chodím po ulici sem a tam. Čím dál větší úsek. V tom do mne někdo ze zadu strčil. Otáčím se dozadu, že se na Gábu už opravdu rozzlobím, že tohle ne. Ale ona je to nějaká kráva. No spíš ještě tele, kterému jsem překážel v chůzi a tak do mne tak trošku strčilo. Naštěstí hodně citlivě. Pořád chodím a chodím. Už to chci vzdát a jít se podívat někam jinam, když kde se vzala, tu se vzala, Gábinka je opět na světě. Snažím se jí říct, jak mi tohle vadí, ale nejsem si jistý, že to vůbec pochopila. Natož, že by se tím měla řídit.

Jezero Pushkar těsně po západu slunce
Jezero Pushkar těsně po západu slunce

      Konečně jsme u jezera (a to je to přitom tak 400 metrů vzdušnou čarou od našeho hotelu). Skoro pozdě. Jen tak tak jsme stihli poslední okamžik, mezi šerem a nocí, kdy je ještě sytě modrá obloha s kopcem, na kterém je Savitri temple a okolo nás už jsou skoro černé stíny. Dáváme místní hamburger, tam co včera. Ale zjišťujeme, že nemáme vodu. Gába ji nesla v ruce. V zápalu prohlížení hadrů, vodu při odchodu z obchodu nechala tam, kde jí odložila. Tak se tam zase vracíme. A skutečně naše dvoulitrová skoro plná flaška Bisleri je na místě. Jak se tak procházíme po stejné ulici, ale mnohem dále od hotelu, tak v jednom malém obchůdku zaujala Gábu jedna halenka. Bílá se světle a tmavě modrým vyšívaným vzorem. Ale Indík chce za ní 300 Rs. A nechce slevit. Pojď, říkám Gábě, zkusíme to zítra. To třeba něco sleví. V dalším obchodě, do kterého jsme vešli, chceme koupit ještě jedny fotoalba. V hotelu jsme si prohlédli a vypadají dobře. Určitě se neztratí. Zkouším trošku uhádat cenu, ale Indík je nekompromisní. Prý Fix price. No co se dá dělat. Tak vybíráme jedno malé a jedno velké. Se slonem a s velbloudem za 500 Rs. Jen co jsme vyšli ven před obchod, tak potkáváme podobný, možná spíš stejný průvod ozdobených vozů, jako včera.
      Opět procházíme kolem pouliční výrobny Indických hamburgerů. A dáváme 2 krát nan se zeleninou a kolu. Jsme opravdu sytí. Nan je vlastně taková teplá nakynulá placka skoro jako čapati, pomazaná tvaroho-česnekovou pomazánkou, plněná směsí zelí, rajských jablíček, brambory a nějaké koření. Placka je přeložená napůl. Celé to dělají rukama přímo před vámi na takové velké ocelové pánvi. Vypadá to jako balet rukou a jídla. Musejí se ohánět, protože vždy, když jsme šli okolo. Tak tam sedělo několik bělochů a olizovali se jako my až za ušima. Gába už to ani nemůže dojíst. Dopíjíme kolu a zvedáme se. Nedaleko je lékárna. Tak mi Gába kupuje endiaron (přesněji řečeno nějaký místní podobný prostředek). Asi tak po deváté jsme zpátky na pokoji. Dáváme sprchu. To znamená venku před dveřmi pustit maličkatý bojler. Po asi 15-ti minutách se konečně dočkáváme teplé vody. Když jsme se oba osprchovali, tak ho jdu vypnout. Ale někdo už mne stihnul předběhnout a vypnul ho přede mnou. Gába je pořád smutná. Dávám ty speciální prášky, co mi tu Gábinka koupila. Jdeme si lehnout na ten náš červený hadr se slony. Zítra ráno chceme vstát dřív a jít se podívat nahoru na kopec nad jezerem, dokud nezačne slunce pálit o sto šest. Měl by tam být chrám Savitri temple a nádherný výhled na městečko Pushkar s posvátným jezerem.

Průvod v Pushkaru   Průvod v Pushkaru
Průvod v Pushkaru   Průvod v Pushkaru

Den 40.  Den 41.   31.3.2006 (pátek) Den 42.