Indie 2006 Seznam dnu Mapa Indie Fotogalerie Ceny v Indii Odkazy Gábina Packová & Tomáš Rak

Den 33.  Den 34.  24.3.2006 (pátek) Den 35.
Jodhpur - tržiště Sardar Market Cirdikot a Modré město
- Rajasthan -

      Je pořád noc, když někde opět zastavujeme. Jeden Indík něco vykřikuje, ale nějak jsem v tom rozespání nepochytil co. Tak se radši ptám na Jodhpuru, kam jedeme. Indík kývá hlavou a ukazuje, že máme vystoupit. Budím Gábu, bereme věci a vyndáváme bágly ze zadu kufru. Včera večer, jak jsem je tam dával, tak jsem se svázal řetězem na zámek a tak v té tmě je nemůžu po hmatu odemknout. A tak je musím vyndat oba najednou. Jeden tuktukář mi pomáhá. Asi chce kšeft. Bereme bágly a jdeme aspoň kousek stranou. Ukládáme nepotřebné oblečení a řetěz se zámkem. Ale Ten Indík, co se mi snažil za každou cenu před chvilkou pomoct, stojí u nás a něco nám povídá. Je prý skutečný manager nějakého hotelu a že mají volno. Je to prý uprostřed starého města, kousek od věžních hodin a ze střechy je nádherný výhled na pevnost Meherangarh. Ukazuje polohu hotelu na reklamním letáčku. Říkám mu na rovinu, že jsme omezení budgetem. Maximum přijatelný pro nás je 150 až 200 Rs za noc. Prý má takový pokoj. Pěkný pokoj, s koupelnou, teplou vodou a evropským záchodem. Je to kousek od hotelu, který jsem předvybral v LP. Tuktuk je za 25 R. Podíváme se, ale finální stanovisko řekneme, až uvidíme, co sliboval. Indík, manager hotelu, souhlasí. Nasedáme do zadu, společně s oběma báglama, oběma batůžky a fotobrašnou. Indík si sedá na půl zadku vedle tuktukáře.
      Jedeme nočním Jodhpurem, úplně temnými uličkami, neznámo kam. Někde zastavujeme. Nechávám Gábu s báglama sedět v tuktuku a tentokrát se jdu na pokoj podívat sám. Je to první patro. Velká čistá místnost s velkou postelí a jedním křesílkem. Vedle je koupelna, obložená světlomodrými obkladačkami s teplou sprchou a evropský záchod. Světla svítí v obou místnostech a ventilátor taky běží a není nepřiměřeně hlučný. Bohužel jak už to bývá, nějaká chybka se vždycky najde. Jediné okno v pokoji vede do prostranství uprostřed domu. Vlastně něco jako mezi chodbou, schodištěm a pavlačí, neboť mezi jednotlivými patry jsou kovové pochozí mříže. A cena je 200 Rs za noc. Nakonec mne Indík vede na střechu, prý ať se podívám na osvětlenou pevnost a spoře osvětlené město okolo. Jsme přímo pod pevností Meherangarh nebo-li Vznešená pevnost. Nádherný a tak to beru. Vracím se dolu pro Gábu. Bereme bágly a jdeme na pokoj. Gába má však špatnou náladu a remcá. Asi vystoupila z autobusu levou nohou. Pokoj se jí nelíbí, neboť nemá okno ven, ale jenom dovnitř. Neocení čistou vykachlíčkovanou koupelnu s teplou vodou a evropským záchodem. Prý tu není čerstvý vzduch. Tak jsme se chytli a pohádali. Řekl jsem jí svoje, že za tuhle cenu nemůže mít pěkný pokoj s oknem do ulice. Za 200 Rs je to nádhera. V Mumbaiji jsme bydleli za dvojnásobek a přitom to byl hnus a taky bez oken. Že když už si musí kupovat hadry a boty po kilech, tak se holt musí uskrovnit jinde. Ať se podívá do LP a že za tuhle cenu nic lepšího nesežene. A že jestli se jí to nelíbí, tak se můžeme rozdělit a cestovat každý sám. Holt ženským se jen tak nezavděčíte.Všechny dobrý skutky jsou vždy po zásluze potrestaný.

Pevnost Meherangarh   I tuktuky tu mají jiné   Je libo topinku?!?   Invalidní žebráci
Pevnost Meherangarh   I tuktuky tu mají jiné   Je libo topinku?!?   Invalidní žebráci

      Je sedm ráno, vybaluji si nějaké věci a jdu se osprchovat. Gábě je ještě špatně od žaludku a tak spí asi tak do 10 hodin. Já mezi tím přepírám nějaké věci a věším je po pokoji. Šňůru jsem nějak natáhnul mezi nohama postele, stolem a věšákem. Pak se jdu taky na hoďku natáhnout. Gába si to asi trošku přebrala a omluvila se mi, že opravdu za tu cenu je to luxus. Jdeme se zapsat na recepci a pak na střechu si něco dát k obědu. Chvilku zase píšu deník. Restaurace na střeše, ve stínu rákosové stříšky a s výhledem na mohutnou pevnost Meherangarh je famózní. Jinak jídlo je takový levnější průměr, ale celkem chutný. Dáváme lassi – dobré, jogurtové. Po obědě se jdeme projít po okolí hotelu. Nechci chodit moc daleko, neboť očekávám, že se zase ozve průjem. Kousek od hotelu kupujeme vodu a minerály do vody. Poradil nám to Naresh, abychom je doplňovali, když je právě průjem. Procházíme se po ulici Jodhpuru. Jsme na hlavní ulici, vedoucí k Sardar Market Cirdikot, který je okolo věže s hodinami. Jak tak jdeme po ulici, tak zjišťujeme, že lidé jsou tu jiní, než jsme zažili dosud. Takoví víc přátelští. Hallo, how are you? A přitom nic nechtějí, nic nevnucují, jen zdraví. Okolo jedoucí kluk na kole, rikšák, i prodejci v krámech. Gába v jednom krámě kupuje takový velký hodně barevný šátek kolem hlavy – Duppata. Za 105 Rs. Hodně Indek to tu nosí. Já mezitím fotím okolo jdoucí lidi. I tuktuky tu mají jiné. Takové větší, víc zdobené a udržovanější.
      Přicházíme k hlavní vstupní bráně tržiště Sardar Market. Krs bránu proudí neustálý dav lidí, tuktuků a všelijakých dalších povozů. A to oběma směry. Uprostřed tržiště je věž s hodinami – hlavní orientační bod a zároveň pomyslný střed starého města. Na marketu se prodává, jak už to je zvykem všechno možné. Od ovoce, zeleniny a jídla, přes všelijaké cetky a oblečení pro turisty, kroužky na ruce pro ženy až k použitým brýlím, elektronice a nářadí. Mezi tím se samozřejmě proplétá stádečko krav. V tom mne to chytá a urychleně se vracíme zpět na hotel. Jan tak tak jsem to stihnul. Už jsem mohl zase mít kakaový proužek. Gába mezi tím kupuje vodu a gkukózu – 100 g za 32 Rs. Chvilku tomu nechávám a asi za hodinu vyrážíme opět prozkoumávat město. Uličky Jodhpuru jsou podobně kouzelné, jako v Udaipuru, ale přesto jiné. Modré. Plno domů je natřeno indigovou barvou. Podle tradice označovali modrou barvou své domy Brahmáni, ale v současnosti používají tuto barvu i jiná vyznání. Modrá barva vypadá svěže a živě. Někteří dokonce věří, že funguje jako účinný prostředek proti komárům. Celé staré město v okolí tržiště Sardar Market je vlastně skoro na rovině. Většina domů je zachovalejší a upravenější. Některé jsou nové, ale přesto postavené v klasickém kamenném stylu. Jako třeba hotel Haveli. Jednu část zbourali a celou jí stavějí znova. Z nádherně vyřezávaného kamene. Hezký, jak zachovávají původní ornamentální zdobení.

Brána Sardar Market Cirdikot   Krávy na tržišti   Děti se rádi fotí
Brána Sardar Market
Cirdikot
  Krávy na tržišti   Děti se rádi fotí

      V uličkách je plno dětí a všechny se chtějí fotit. Jen tak, zadarmo. Jak ty čisté, tak i ty ušmudlané. Všichni po nás volají Hello, what is your name? How are you? Lidé se usmívají a chtějí se jen tak fotit. Snažím se udržet směr, abychom se kolečkem dostali k tržišti. Mezi tím začalo stmívat. Jak fotím s bleskem, tak se to dětem šíleně líbí. Z ničeho nic jsme se vynořili zpět před tržištěm Sardar Market. Přímo přede mnou je vstupní brána a za ní nádherně modrá obloha. Do toho neustále se hemžící a všude přítomní Indíci. Prostě super. Postupně ho obcházíme. Uprostřed bazáru nabízejí lassi Asi deset ovocných druhů. Když si však chceme vybrat, tak se dozvídáme, že jich mají jenom pět druhů, neboť není sezóna ovoce. Nakonec vybíráme Banana lassi a Pineapple lassi. Pěkně hustý a sytý nápoj. Doporučuji. Kupujeme kilo mandarinek. Je něco okolo půl osmé večer. Podle mne je poznat, že se tu oproti Darjeelingu stmívá asi tak o hodinu později. Na trhu pořád vládne čirý obchodní ruch. Fotím si osvětlenou věž s hodinami a trh s mohutnou masou pevnosti v pozadí.
      Opět mne to chytá a zrychleně se přesunuji zpět na hotel. Už ze mne jde spíš jenom vzduch, ale jistota je jistota. Je skoro deset hodin a my sedíme na střeše, v hotelové restauraci. Gába si pije lassi a já pivko - Kingfisher. Oba si zapisujeme pocity a dojmy do deníku. Objednal jsem si hranolky, ale asi na mne zapomněli. Konečně po půl hodině je přinesli. Asi byli nakopat někam na pole za město čerstvé brambory. Ale byly dobrý. Mají tu zajímavý kečup. Takový hodně sladký. Sedíme a koukáme se na osvětlenou Fort Meherangarh, mohutně se tyčící proti obloze. Kousek od nás je taky vidět svítící a blikající věž s hodinami, uprostřed Sardar Market Cirdikot. V dálce, aspoň 3 – 4 kilometry je vidět ještě jeden palác. Od něj by mohl být pěkný pohled na město s pevností za soumraku. Zkusíme tam zítra k večeru zajít. Po 11-té se vracíme zapět na pokoj, dáváme sprchu a jdeme spát.

Krasavice   Děti v Jodhpuru   Brána na trh Sardar Market Cirdikot   Věž s hodinami uprostřed tržiště
Krasavice   Děti v Jodhpuru   Brána na trh Sardar
Market Cirdikot
  Věž s hodinami
uprostřed tržiště

Den 33.  Den 34.   24.3.2006 (pátek) Den 35.