Indie 2006 Seznam dnu Mapa Indie Fotogalerie Ceny v Indii Odkazy Gábina Packová & Tomáš Rak

Den 20. Den 21.  11.3.2006 (sobota)Den 22.
Hyderabad - ZOO
- Andhra Pradesh -

      Vstáváme po 9-té hodině. Děláme plány, co s celým dnem. Je tu Zoo a prý velký, který stojí za to navštívit. Gába tam chce jít vidět slony. Taky chceme zajít konečně na internet.Mám plnou jednu kartu, a rád bych jí vypálil. Jdeme podle mapky v LP. Mělo by to být tak 8 až 10 kilometrů. Přibližně směrem na Charminar a pak kousek doprava. Našli jsme internet kavárnu měli tam jeden volná comp. Nejdříve já asi půl hodiny. Píšu pár emailů. Ještě se chci mrknout na to CD. Co mi vypálili v Culccute. Ale nefunguje jim mechanika. Pak usedá Gába a já se ptám, zda bych si mohl vypálit CD. Prý pálí, ale nemají USB slot, abych si stáhnul fotky. No nic, co se dá dělat. Ještě mám jednu celou další kartu volnou. Opět kupujeme na ulici okurky. Nikde na ulici není žádný ukazatel a nebo název ulice. V jedné pouliční jídelně dáváme lassi. Moc dobrý. Hustý, jogurtový, sladký a hlavně osvěžující.
      Přecházíme most přes řeku. Jdeme správným směrem, neboť vlevo, asi 500 metrů, od nás je most, přes který jsme už několikrát šli od Charminaru. Teď doprava asi 600 metrů. Před námi je stará kamenná brána. Asi zbytek po městském opevnění. Vedle ní je ukazatel k Zoo. Je tam starý most, a vedle je nový, moderní. Ten starý slouží jako ohromné zeleninové a ovocné tržiště. Už máme hlad a tak se díváme čím ho zahnat. U jednoho stánku kupujeme obalené osmažené beraní rohy a opečené obalené bramborové plátky. Jednoduchý jídlo a přitom dobrý. Tak to kupujeme ještě jednou. A jedno obalený osmažený uvařený vajíčko. Dole pod mostem je pradlácký ghát. To je něco jako obrovská veřejná prádelna. Pokračujeme k Zoo. Po pravé straně je pro změnu spalovací ghát. Zrovna tam někoho spalují.
      Jsme u vstupu do Zoo. Opět prodejci všelijakých zbytečností. U jednoho stánku kupuji vodu 2 x 1 litr. Na flašce je uvedena cena MSRP 12 Rs. Ale je tam 30 % vody navíc zdarma. Platím 50 Rs bankovkou. Ale Indík mi vrací 10 Rs. Chci další peníze. Tváří se kysele jak okurka a dává mi dalších 10 rupek. Chci i zbytek. Povídá, že je tam víc vody a je chlazená. Proto jsou tam 3 Rs přirážka na flašku. Už mne tím serou. OK tady máš vodu a vrať mi moje peníze, já jdu jinam. Tváří se jako ocet a dává mi zbývajících 6 Rs. Takhle se na zloděje musí. U pokladny platím 20 Rs za osobu a 20 Rs za foťák. U vstupu kontrolují lístky. Vedle brány je obrovská cedule, že do Zoo se nesmí s žádnými plastikovými taškami a flaškami. Ale bez problémů nás pouštějí dovnitř i s těma flaškami vody.

Takhle cestují děti na motorce   Volský povoz   Tuktuk v úpravě sklenář
Takhle cestují děti na motorce   Volský povoz   Tuktuk v úpravě sklenář

      Procházíme Zoo. Některá zvířata mají sakra malý výběh. Obzvláště opice, ty jsou na ostrůvku uprostřed vody, velikém 7 x 15 metrů. Jak tak chráme, tak jdeme okolo záchodků. Uranal za 0,50 Rs a Latrina za 1 Rs. Dávám hajzlIndíkovi 1 Rs minci a říkám, že chci urinal. Říká, že to stojí 1 Rs. Já na to, že na ceduli je 0,50 Rs.On na to, že nemá nazpátek a směje se mi do očí. Je to tu všechno stejná zlodějská banda. Je možné se nechat vozit po Zoo i mini vláčkem nebo safari busem. Další možností je jezdit po Zoo autem (samozřejmě za příslušný obnos). Toho využívají hlavně celé rodiny s dětmi. Bohužel i tady jim nedělá sebemenší problém neustále používat klakson. Velice oblíbené je sednout si tu na trávu (posekanou, hezky zelenou a uklizenou) a udělat si piknik. Vyndat si z igelitových tašek plastové talíře a plastové příbory. K pití samozřejmě vodu v plastových flaškách. Jak jim to odpadne od rukou, tak to tam bohužel zůstane. Však ona to uklízečka uklidí. Taky se tu na hodinku posazujeme na hadr, co jsme si přinesli s sebou. Chvíli píšu deník. Pak pokračujeme dále. Viděli jsme stádo slonů a Gába je spokojená. Lvi, tygři, nosorožec, hroch a tak dále. Před 6 opouštíme Zoo. Jdeme zkusit bus. První ne ale na druhým je napsáno Aghar Rng. To je tam, co jsme spali v hotelu Shuhail. Tak nasedáme a platíme 5 Rs za osobu. Polovinu cesty jedeme stejnou cestou, co jsme sem šli pěšky, ale pak náhle autobus zahýbá doprava. Začínám mírně znervózňovat. Ale po 10 minutách najednou jsme na onom ringu, kde potřebujeme vystoupit. Opouštíme rychle autobus a dáváme si něco k jídlu, tam co jsme snídali včera ráno. Já čapati a Gába coconut rice. Má to úplně studený, ale stejně se to dá jíst.

Pradlácký ghát   Trh s ovocem na mostě   Prodej košťat a keramiky před ZOO
Pradlácký ghát   Trh s ovocem na mostě   Prodej košťat a keramiky
před ZOO

      Před restaurací zkoušíme vanila shake. Ale nic moc to není, v porovnáním s dobrým lassi. Jdeme k hotelu, před nádražím. Cestou, ve stejném obchodě co včera, kupujeme vodu a buchtu do vlaku na snídani. Na hotelu dáváme sprchu a balíme věci do báglů. Po půl osmé opouštíme pokoj. Na recepci vracím klíč a oni nám dávají zpět zálohu 250 Rs. Jdeme na vlak. Takže znova poslední kontrola. Dnes je 11.3.2006 a lístky máme na dnes. Náš vlak je Mumbai express a jede ze 4-tého nástupiště. Náš vlak tam už stojí. Vagón 3, sedadla 20 a 21. Tentokrát by to mělo být všechno správně. Vedle dveří našeho vagónu jsou nalepený seznamy cestujících. A my tam jsme napsaní. Usedáme na naše místa ve vlaku a pod spodní sedadlo přidělávám naše bágly řetězem. Gába ještě kupuje přímo na nástupišti sušenky a kafe do kelímku. S námi v oddílu jsou takový starší bohatší manželé. Ale jsou v pohodě. Vyjíždíme přesně na čas. Jak tak jedeme tmou, tak dokonce poznávám onu stanici Lingampalli, kde jsme včera večer vystoupili do neznáma, abychom se vrátili zpět do Hyderabadu. Okolo desáté jdeme spát. Jak spím hlavou k oknu, tak mi trošku táhne na uši. Ono to okno totiž nejde úplně dovřít. Takže jsem si musel obléct přes hlavu flísku.

Lev značkuje   Hroch   Nosorožec
Lev značkuje   Hroch   Nosorožec

Den 20.  Den 21.   11.3.2006 (sobota) Den 22.