Indie 2006 Seznam dnu Mapa Indie Fotogalerie Ceny v Indii Odkazy Gábina Packová & Tomáš Rak

Den 14.  Den 15.   5.3.2006 (neděle) Den 16.
Z Darjeelingu přes Siliguri na jih do Culcutty
- West Bengal -

      Budíka jsem natáhnul na pátou ráno. Venku není vidět ani hvězdička a tak nemá cenu vylézat ven do zimy a šplhat se nahoru na nedaleký kopec, abychom viděli Himaláje. Posouvám ho na 6 hodinu. Po šesté vstáváme a balíme všechny naše věci. V 7 jsem na snídani. Dáváme toasty a kafe. Po pul osmé vyrážíme dolů na nádraží, na konečnou úzkokolejky. Chceme vlak na dnešek odpoledne a nebo na zítřek do Culcutty. Bohužel mají až na pozítří. To už se nám zdá pozdě. Tak kupujeme lístky z Culcutty do Hyderabadu. Jede se to přibližně 32 hodin. Proto si necháváme půldne oddech na prohlídku města. S tím, že večer pojedeme vlakem z Hyderabadu do Pune. No a pak busem dolů k móři do Goy. Holt to riskneme a ze Siliguri pojedeme na blint busem. Podle informací v LP by měl jet někdy večer v 6 a 7. Vracíme se do hotelu, neboť většina obchodů má ještě zavřeno. Naštěstí. Bereme naše bágly a opouštíme onen studený ale čistý pokoj. Check out je v 10 hodin. Necháváme bágly na recepci hotelu, s tím, že si je okolo poledne vyzvedneme. Vyrážíme navštívit místní ZOO. Je to asi 25 minut chůze. Spěcháme, abychom tak okolo 1 odpoledne odjížděli z Darjeelingu. Za vstup chtějí 100 Rs (pro cizince). Postupně obcházíme jednotlivé výběhy. Asi to je pro ty zvířata dost psycho, být na prostoru 10*10 metrů. Vlk, leopard sněžný, tygr, jeleni, jaci, koaly…
      Medvěd byl radši zalezlý ve svém doupěti. Součástí ZOO je taky Himalayan Mountain Institute. Muzeum popisující dobývání nejvyšší hory světa – Mount Everestu. Postupně tu popisují jednotlivé neúspěšné výstupy a taky ten první úspěšný. Je tu plno exponátů, jako originální oblečení či plno fotografii. Škoda, že se v něm nesmí fotit. Kousek nad muzeem je hrob legendárního šerpy Tenzing Norgay. To on spolu s Edmundem Hillarim jako první vystoupil na střechu světa. Taky zkouším místní záchod. Tureckého stylu. Je to zaručeně mnohem hygieničtější, než klasické evropské sedací záchody, ale mne potom vždy šíleně bolí kolena. Každopádně ven vycházím jako úplně jiný člověk. Opouštíme ZOO a vracíme se na malé náměstí Chow Rasta.Od něj zkoušíme uličku dolů, po které jsme ještě nešli. Ulice plná krejčích. Ráj pro ženy a peklo pro muže. Gába chce koupit nějaké Nepálské kalhoty. Ale nakonec, jak už to u ženských bývá, tak si žádný nevybere. To mi prostě rozum nedá. V jednom specializovaným obchodě nakupujeme čaje 100g za 70 Rs. Nejlepší Darjeeling Tee. Vracíme se k hotelu. Cestou Gába zase vchází do nějakého obchodu a tam konečně kupuje aspoň Nepálskou košili. Za 150 Rs. Mají tam i kalhoty, ale za ně chtějí 160 Rs. Gábě se to zdá hodně. Pořád něco mele, o tom, že je viděla někde za 100 Rs a tak dále. Gába to hned zkouší v dalším obchodě, kde je mají pověšený u vchodu. Když mají velikost, tak se jí zase pro změnu nelíbí barva. Nakupování hadrů fakt nesnáším.

Sněžný leopard   Tygr   Zubr
Sněžný leopard   Tygr   Zubr

      Je 13 hodin a ještě nejsme u hotelu. Už to nevydržím a tak trošku mi povolili nervy. Beru Gábu za ruku a se slovy, že už mne to se.. ji táhnu pryč a rychle na hotel. Nic neříká a snad to i chápe. Na hotelu dáváme ještě polévku Veg – fakt dobrá a brambory s máslem – super. Platíme za oběd. Ještě Gába jde na záchod. Nahazujeme bágly na záda a hurá ke stanovišti džípů u radniční věže s hodinami. Nabízejí nám za 80 Rs dolů do Siliguri. Tak souhlasíme. Odjezd je prý za 20 minut. Necháváme přidělat oba bágly na střechu džípu. Vracíme se zpět do toho obchodu, kde se Gába nemohla rozhodnout, zda koupit nebo nekoupit ty kalhoty za 160 Rs. Nakonec je kupuje. Pak o tom zase vede dlouhou diskuzi-monolog, že je neměla kupovat a tak podobně. Tohle opravdu nemusím. Pro změnu si já vybírám ve vedlejším obchodě modlitební mlýnek za 200 Rs a ještě se mi líbí tyrkys. Chtějí 15 Rs za gram. Kámen váží 15 gramů a tak Indík chce 225 Rs. Nabízím dohromady za 400 Rs. Souhlasí.
      Vracíme se zpět k džípu. Za přibližně dalších 15 minut konečně odjíždíme. Džíp není úplně plný. Jede nás v něm jenom 9. Další dva nastupují cestou v Ghoomu. Ještě chvilku spekuluji o ceně. Asi by měla být nižší, neboť za cestu nahoru chtěli 84 Rs za osobu a dolu to jede vlastně samo. Cesta dolů je připomíná jízdu na horské dráze. Opět se otvírají výhledy na čajové plantáže. Jen ten čaj musí být asi trošku zaprášený. Začínáme sjíždět nejprudší část cesty, z Kurseongu dolů k vojenské základně. V jedné z mnoha uzoučkých serpentin, se potkáváme s protijedoucím džípem. Nějak se nemohou vyhnout. Tak musíme couvat asi tak 10 metrů zpět do kopce. Konečně se jim podařilo se navzájem se vyhnout. V tom jedna asi 10–ti letá holčička vrhá šavli z okna. Bylo otevřené a naštěstí nevlítlo tím zadním, u kterého jsem seděl, nic zpět dovnitř. Gába se na mne dívá a je taky celá bílá. Prý je jí z těch serpentin špatně a chce se jí taky zvracet. Drží to. Řidič zastavuje na záchod na občerstvení. Gába se prý na záchodě vyzvracela a už je jí dobře. Po asi 15 minutách pokračujeme.

Muzeum dobývání Mount Everestu   Je libo mírně použitý kartáček na zuby, či hřeben...   Krejčovské dílny
Muzeum dobývání
Mount Everestu
  Je libo mírně použitý
kartáček na zuby, či hřeben..."
  Krejčovské dílny

      Po asi dalších 20 minutách přijíždíme do Siliguri, autobusové nádraží. Sundáváme naše bágly ze střechy džípu a než se rozkoukáme, tak už máme nabídku na bus do Culcutty. Odjezd v 19.30. Platíme 295 Rs za osobu. Máme něco přes 2 hodiny do odjezdu čas. Ve stánku, kde jsme koupili lístky se domlouváme, že se u nich necháme na chvíli naše bágly. Souhlasí a tak se jdeme projít po okolí. Asi tak 100 metrů od stanoviště busů, u jednoho stánku, kupujeme mandarinky, 20 Rs za kilo. Jsou dobré sladké. A banány, 10 kusů 10 Rs. Sice jsou to takové ty malé, ale zato jsou moc chutné. U obchodu hned vedle chceme koupit sušenky. Nabízejí nám nějaké doma pečené. Cena je 30 Rs za 250 g. To je moc a tak říkám ne. Přecházíme čtyřproudou silnici, což je ostatně adrenalin sám o sobě a u jiného obchodu kupujeme sušenky. Balené za 10 Rs. A taky dvě lahve vody po dvou litrech. Pak už se vracíme opět přes onu čtyřproudou silnici na Autobusové nádraží. Je tam volná dřevěná lavička. Tak jí zabíráme. K večeři si dáváme mandarinky a banány. Během čekání na bus dopisuji deník. Vždy, když nás uvidí nějaký prodejce čehokoliv (od zmrzliny po vyskakujícího čertíka z krabičky), tak se hrne hned k nám. Prostě pořád všichni Indiáni mají dojem, že právě my (všichni běloši) čekáme na ně, na to až si budeme moct koupit to, co prodávají.
      Setmělo se. Záchody tu nevedou, tak to odbýváme v takové úzké postraní uličce. No holt tak už to v Indii běžně chodí. V 19.00 ukládáme naše bágly do kufru autobusu. Radši je k sobě svazuji řetězem na zámek. Jdeme si sednout na naše místa, neboť se autobus začíná pomalu zaplňovat. Krátce po půl osmé vyjíždíme. Po chvilce opouštíme světla maloměst Siliguri a New Jalpaiguri. Okolní krajina ubíhající za skly okna se ponořila do tmy. Jediné, co ji občas prořízne jsou světla protijedoucích náklaďáků. Je zajímavé, že je zde zvykem jezdit skoro ve prostřed silnice a pouze v případě, že se potkají dvě protijedoucí vozidla, tak obě mírně zpomalí a sjedou ke krajnici. Ale ne zas moc. Jen trošku. Ony ty silnice ostatně nejsou dělaný pro více než dvě auta. A to přesně. Chvílemi spíme. Pak někde zastavujeme. Nějaký bezejmenný motorest kdesi na cestě. Je krátce před půlnocí. Oba jdeme na záchod. Jako u většiny motorestů, kde autobusáci a kamioňáci stavějí je možné nonstop si koupit něco k jídlu a k pití. Tak jsme si koupili čapati. Ještě teplé, právě upečené v pícce. Pět kusů za 10 Rs. Po 20 minutách řidič nastupuje do kabiny, a dvakrát krátce troubí. To je signál pro všechny cestující, aby se ihned vrátili do autobusu. Odjezd. Opět usínáme a spíme s krátkými přestávkami, způsobenými většinou neopatrnou jízdou řidiče, až do další zastávky.

Prodavač keramiky   V některých úsecích se dá i předjíždět   Cesta dolů z Darjeelingu
Prodavač keramiky   V některých úsecích
se dá i předjíždět
  Cesta dolů z Darjeelingu

Den 14.  Den 15.   5.3.2006 (neděle) Den 16.