Indie 2006 Seznam dnu Mapa Indie Fotogalerie Ceny v Indii Odkazy Gábina Packová & Tomáš Rak

Den 9.  Den 10.   28.2.2006 (úterý) Den 11.
Varanasi - stěstí se nedá koupit
- Uttar Pradesh -

      Vlak zastavuje. Je něco málo před pátou ráno a je ještě naprostá tma. Vylézáme ospalí, rozlámaný a špinavý z vlaku. Jako první jdu si velice urgentně vystát frontu na záchod. Je tam asi 5 kabinek a u každé stojí ve frontě asi 3 Indíci. Po chvíli se konečně dostává i na mne. Zavírám za sebou dveře, stahuji kraťasy a už zkušeným pohybem je roluji do sebe. Šup šup a je to hotový, ještě nejsem ani oblečený a už na mne další nedočkavec bouchá. Splachuji a vylézám ven. Pak jde ještě na záchod Gába, ale ta je za chvilku zpátky. Bereme bágly a jdeme k východu z nádražní budovy. Čeká nás kordon tuktukářů. Jeden začíná na 60 Rs. Ignorujeme ho. Po chvíli jsme se dohodli s jedním na 30 Rs, za odvoz k hotelu Alka, přímo u řeky (podle doporučení LP). Jedeme ještě temnými, téměř neosvětlenými, a přesto nikdy neusínajícími ulicemi posvátného města. Jsme všichni tři namačkaní vzadu v tuktuku a naše bágly držíme tak nějak přes sebe. Po asi 15 minutách zastavuje. Někde. A ukazuje nám, abychom šli za ním do uzounké naprosto temné uličky, že nás odvede do hotelu. A tak jdeme. Tak si tak říkám, že jsme tři a snad se nám nic nestane. Jak jdeme tou klikatící se uličkou, zjišťujeme že tma není už tmou, ale že pomalinku začínáme rozeznávat jednotlivé detaily, jako třeba lidi, či stojící krávy.
      Už asi po páté zahýbáme. Po asi 500 metrech úzkými uličkami bez osvětlení, konečně zastavuje u nějaké budovy, s nápisem Alka hotel. Fakt hustý. Ideální místo na okradení. V recepci hotelu ještě recepční spí. Na zemi. Uprostřed hotelu je terasa, s nádherným výhledem na gháty. Je poměrně vysoko položená a jsou tam plastové židle a stoly. Usedáme na ně. Pomalu začíná svítat. Dole na ghátech je už plno Indů, kteří právě vykonávají očistu. Nejen tu tělesnou, ale zároveň i tu duševní. Turisté se nechávají vozit na loďkách, aby se na ně podívali. Slunce pomalu stoupá nad obzorem a zrcadlí se ve vodách posvátné řeky Gangy. Všechno má takové jasné a syté barvy. Obzvláště ty do sárí zabalené Indky dole na ghátech. Objednáváme snídani a ptáme se na volné pokoje. Teď jsou prý všechny full, ale máme počkat. 14 lidí se dneska má odhlásit, na druhou stranu mají už nějaké rezervace. Píšu deník. Dávám ještě další konvičku kávy a zůstávám u báglů. Tento hotel je asi určený pro lepší západní turisty. Na vedlejší terase dvě ženy, ve věku okolo 45 let, cvičí jógu. Gába jde na záchod a Jessica se jde podívat po nějakém jiném guest housu uvedeného v LP. Dva muži v bílých prodyšných tunikách stoupají od řeky po schodech. Asi Britové. Potkávají dalšího a ten se s nimi baví: Jaká je voda? Jeden Brit odpovídá: příjemná a celkem čistá. Plavali jsme až na druhou stranu… No prostě z toho útržku jsem pochopil, že oni se v té vodě, posvátné řece Ganze koupají. Když si jenom vzpomenu na onu přednášku o Indii a nebo na varování na hygienické stanici při očkování, kde doktoři zmiňovali, že hygienické normy pro technickou vodu jsou 500 bakterií na 1 ml3 a ve Varanasi prý je obsah bakterií 1000.000 na 1 ml3. Takže nepít a nekoupat se v ní za žádných okolností.

Východ slunce nad Gangou   Turisté na vyjížďce   Gháty s palácema
Východ slunce nad Gangou   Turisté na vyjížďce   Gháty s palácema

      Po asi 30 minutách se Jessica vrací. Našla Ganga Fuji GH. Mají volné pokoje a za dobré ceny. Platíme snídani, nandáváme zase bágly na záda a vyrážíme do již mírně denním světlem osvětlených uliček. Potkáváme plno Indiánů, jdoucích někam za svým cílem. Divím se, jak se může někdo v té spleti uzounkých uliček pohybovat. Uzounký znamená dva metry široký, mínus vystavené zboží, mínus stojící kráva, či jedoucí motorka a protijdoucí lidé. Po pěti minutách přicházíme do onoho hotelu. Nabízejí nám pokoj za 400 Rs s prostěradlem, oknem, záchodem a teplou tekoucí sprchou. A nebo za 300 Rs bez sprchy a záchodu. Tak se plácneme přes kapsu a bereme ten za 400 Rs. Jessica si vybírá single pokoj dole vedle recepce za 200 Rs, bez záchodu a bez okna. Dáváme sprchu a na chvíli zavíráme oči, neboť únava je silnější než my. Asi tak v 11 jdeme ven. Úzkými uličkami mírně z kopce, přicházíme k Daramsala ghátu. Je to něco jako centrum a tržiště. Gába kupuje 1 kilo rajčat za 5 Rs a dvě papriky za 2 Rs. Super cena a přitom rajčata jsou dobrá, i když trošku méně sladká. Postupně procházíme jednotlivé gháty.
      Ono se řekne v průvodci ghát, že jsou to schody vedoucí do vody, ale ve skutečnosti vidět gháty ve Varanasi, je to zážitek na celý život. To jsou mohutné schody s platformami a vybíhajícími stupni. Nad tím vším se hrdě tyčí mohutné paláce maháradžů. I když ty jsou z velké části neobývané. Na ghátech je pořád dost lidí, vykonávající očistu. A taky prodavači všeho možného. Od výletu na loďkách - 1 hodina za 100 Rs, prý hodně ohňů hoří, přes prodejce všelijaké bižuterie, po hádače budoucnosti. Prostě sen každého Inda je zemřít zde, být zde spálen a popel vržen do posvátné řeky Gangy. Na chvilku si sedáme a už jsou u nás dvě holčičky. Prodávají pohlednice. Tak nějaké si z nich vybíráme každý 3. Gába se s nimi fotí. Jdeme pomalu až téměř k malému spalovacímu ghátu. Kousek před ním stojí po kolena ve vodě pradláci a snaží se doslova a do písmene vymlátit špínu tím způsobem, že namočeným prádlem mlátí o placatý kámen. Občas použijí mýdlo. Na ghátech se také pohybuje mnoho různých zvířat. Krávy, kozy, psi a kachny. Ale gháty jsou celkem čisté. Indiáni je pravidelně zametají a umývají. Takže veškerý odpad a špína se splachuje přímo do posvátné řeky Gangy. Ale té to asi nevadí. Na jednom místě je asi 30 Indiánů na jednom místě, s oholenými hlavami a skupinově se modlí.

Gába s Indickými holčičkami Pradláci po kolena ve vodě   Ganga je plná odpadků
Gába s Indickými holčičkami Pradláci po kolena ve vodě   Ganga je plná odpadků

      Obracíme se a stejnou cestou se vracíme. Opět jsme u Daramsala ghátu. Kupujeme kilo mandarinek, za 25 Rs. Poměrně vysoká cena, ale zase na druhou stranu jsou sladké. Procházíme takovou hlavní nákupní ulicí, kde je po obou stranách plno všelijakých obchodů. Po asi 30 minutách proplétání se mezi Indiány a jejich zbožím, se dostáváme na křižovatku, kterou řídí policista. Má dřevěnou hůl a tou podle potřeby urychluje provoz. Když se mu zdá, že některý okolo jedoucí cyklorikšáka šlape pomalu, tak neváhá a hned mu jednu naloží na záda. Bereme rikše na necháváme se odvézt na nádraží. Je to zážitek, jak dokáží kličkovat mezi sebou a všemi. Před nádražím vystupujeme a šlapač chce větší částku, než jsme se dohodli. Prý náročná práce a jsme (konkrétně já) moc těžký. Nakonec po chvíli dohadování jsme mu dali místo původně dohodnutých 20 Rs o pět rupek víc. V hlavní hale je kancelář pro zahraniční turisty. Jdeme dovnitř a po chvíli čekání v klimatizované místnosti se i na nás dostává řada. Kupujeme jízdenku Patna – New Jaipalguri, na pozítří na noc – sleeping 2-nd class.
      Venku v turistických informací se ptáme, kdy jede vlak z Varanasi do Patny. Tisknou nám dokonce výpis, jak který vlak jede. Škoda, že nám taky ten výpis nechtěli dát. Nejvíce nám vyhovuje ten v 9.30 ráno. Jízda má trvat 5 hodin. Ale už víme, že hodina Indických drah trvá 50 až 70 minut. A radši si tam necháváme skoro 3 hodiny rezervu. Před nádražím bereme cyklorikšáka a necháváme se odvést opět k na tržiště u Daramsala ghátu. Kupujeme dvě dvoulitrová balení vody, kilo mandarinek a rajských a taky malou čokoládu. Kupodivu nacházíme celkem rychle bludištěm uliček cestu zpět do našeho hotelu Ganga Fuji GH. S Jessicu se domlouváme na raním hodinovém výletu na lodičkách po Ganze a v recepci se domlouváme na vyprání několika nejvíce nošených a tím pádem špinavých věcí. Je vidět, že jsme se posunuli kousek na východ od Delhi, neboť slunce zapadá o chvíli později. Na střeše hotelu je restaurace a tak se tam jdeme podívat. Vypadá celkem dobře a tak tam dáváme večeři. Je odtud moc hezký pohled na spoře osvětlené staré město a částečně na posvátnou řeku Gangu. Plují po ní zapálená světélka. Pak ještě jdeme na internet. Kousek od hotelu je jedna malinkatá internet kavárna. Chtějí 20 Rs za hodinu. Gába ještě volá domů. Pak už spát. Unavení a nevyspalí.

Modlící se Indové na Ghátech Ouzonké uličky Varanasi   Stánek se zeleninou
Modlící se Indové na Ghátech Ouzonké uličky Varanasi   Stánek se zeleninou

Den 9.  Den 10.   28.2.2006 (úterý) Den 11.